Dobranov, dnes jen osada města České Lípy, leží v údolní nivě Dobranovského potoka v délce asi 2 km. Na území Dobranova, v poloze „Lindenberg“, se nalezla z pravěku bronzová sekerka. Známá historie však začíná rokem 1352. Kdy se poprvé uvádí jméno obce „Dobronow“. Od roku 1392 se již uvádí v Dobranově samostatná fara s kostelem. Díl obce byl v majetku Berků, sídlících v České Lípě, ale byl jako lenní statek dáván do správy drobným šlechticům. Jiné části obce dále patřily ke Sloupu a k Libchavě. Roku 1413 se uvádí, že lipský díl Jindřich Hlaváč z Dubé věnoval své manželce Anežce ze Šternberka. Roku 1514 Jaroslav Berka připojil Dobranov k Zákupům, ale jeden statek tu nadále držel Tomáš z Koldic.

Nejde se nezmínit o zdejším šlechtickém rodu. Je zajímavé, jak dlouho se v historii uvádějí Dobranovští z Dobranova, ale dosud stále nevíme, kde jejich rodné sídlo (tvrz, dvůr?) v obci stávalo. Poprvé se připomíná Zachariáš z Dobranova roku 1376 jako plebánem v Habarticích. Pak již následuje řada dalších, například 1392 Jakub z Dobranova, 1410 Ctibor, 1412 Václav, který zřejmě sídlil na tomto manském lipském statku. V lipských službách se také uvádí roku 1423 Petr z Dobranova. Martin Osmik z Dobranova se zúčastnil tažení Jiřího z Poděbrad do Saska. Kolem roku 1512 byl Matyáš z Dobranova purkrabím na Děvíně. Rod se rozrůstal a dostal se na různá místa po celých Čechách. V našich oblastech se připomíná v letech 1534 až 72 Václav, který měl tehdy svůj statek ve Stráži a později v Písečné. Jeho syn Albrecht byl roku 1586 úředníkem ve Zvířeticích, koupil si statek Černé Bláto, ale o ten přišel konfiskací roku 1623. Ve Stráži byl roku 1629 hejtmanem Bedřich z Dobranova. Další Dobranovští žili například v Bezně, v Hradeníně, v Zibohlavech atd., ale mnozí jak se uvádí, odešli pro víru ze země (Arnošt roku 1622, Václav 1628). Ve znaku měli Dobranovští červený štít se dvěma noži.

V polovině 15. století se uvádí v držení obce i Mikeš Pancíř ze Smojna, pán na hradě Sloupu. Roku 1522 se připomíná Petr Šic z Dobranova.

Jednou z nejvýznamnějších osobností Dobranova byl v 16. století zdejší farář Valentin Frumald. Nejen, že tu měl farní školu, ale dokázal v době reformace ve vsi udržet katolickou víru.

Dobranov byl bohatou zemědělskou obcí, kde převažovalo ovocnářství, ale řemesla již omezeně, právě pro blízkost města Zákupy.

V roce 1850 se Dobranov stal součástí okresu Česká Lípa, také po roce 1860 se řemeslníci dávali do společenství v České Lípě. K rozvoji obce dále přispěla železnice a roku 1904 zřízená pošta. Významnou kapitolu hrály v obci různé spolky. Mezi tradičnímu veterány a hasiči to bylo několik svépomocných spolků zemědělsko – lesnických ( např. Kasino ), spolek pro nucené porážky, hudební a pěvecký a také vodní družstvo.

Již jsme se zmínili o škole, která měla vlastní budovu již před rokem 1596, kdy se totiž na cínové křtitelnici ve zdejším kostele připomínají učitelé Bartl Stolle a Josef Martia. Učitelé jsou také připomínáni v pozdější Bartlově pamětnici. Dochoval se zápis z 20. ledna 1772, dy skládal nastupující učitel Josef Hemlich přísahu. Roku 1784 byla postavena nová budova, terá sloužila do 1860, kdy se postavila nov škola se třemi třídami. Docházeli sem děti z Písečné, Bukovan, Svojkova, Plesu, Borečku, St. Šidlova a Vlčího dolu.

Vraťme se ale ještě k historii. Jak si obec vážila svých tradic, dokazuje kupříkladu obecní kniha od roku 1680, která byla nalezena v roce 1962 v připraveném školním sběru. Ale ještě starší kniha v okresním archivu uložená pochází z roku 1558. Obec měla vlastní rychtu, dnes zřejmě dům čp. 5, pocházející ze 17. století s hrázděným patrem.

Pro zajímavost uvádíme, že v letech 1883 – 85 se plánovala výstavba železnice do Pihelu.

Největšího počtu obyvatel – 628 – dosáhl Dobranov v roce 186. Pak počty kolísaly k 489 v roce 1890, 611 v roce 1930, ale po 2. světové válce se pohybují kolem 400.

Nejvýznamnější stavbou Dobranova je kostel sv. Jiří. Je gotického původu ze 14. století, ale byl přestavován roku 1579, roku 1700 rozšiřován a roku 1760 opět přestavěn místním polírem za dohledu známého A. Luraga. Kostel je jednolodní s obdélným presbytářem. Jeho vybavení pocházelo vesměs z 18. století. Bývalá fara má základy z 16. století. V obci je několik udržovaných dřevěných staveb, ale mnohé další byly necitlivě zmodernizovány. Zachovaly se i některé menší památky, například u čp. 12 ve štítu stodoly reliéf Nejsvatější trojice, při staré silnici na Českou Lípu kříž z roku 1575 a několik více či méně poškozených barokních soch.“ …. Tolik Severočeské noviny z 27. března 1995, Českolipsko, rubrika Encyklopedie okresu – 40.díl, autor “(pt)”.

(Visited 36 times, 1 visits today)