Historie obce Dobranov

, Author

Dobranov byl důležitým a lidnatým sídlištěm připomínaným již roku 1452. V té době zde byl filiální kostel patřící k České Lípě, avšak již roku 1392 byla v Dobranově zřízena samostatná fara. Svou historií a vývojem je jednou z nejdůležitějších obcí v okolí České Lípy, ale historicky s ní nikdy nesplynula. Leží na státní silnici Česká Lípa – Zákupy, 4 km na východ od České Lípy. Celkový ráz osídlení upozorňuje na charakteristiku kolonizace ve 14. století. Obec vyrostla podél Ronovského potoka, dnes Dobranovského. Kdysi tato obec byla obklopena rybníky, z nichž zůstal jen jeden, dříve nazývaný „Ženský“ nyní „Panin“ rybník, obklopený téměř třemi hektary lesa pod Židovským vrchem (325 m), původně zvaný Izraelský podle jména dávného majitele. Ještě v roce 1930 zde stála 400. let stará borovice. Pravděpodobně vzala za své v době okupace. Název obce je trochu nejasný. Faktem je, že nepříliš daleko od sebe jsou dvě vesnice stejného jména, v němčině Dobern. První z nich je u Benešova n. Ploučnicí, dnes Dobrná. Označení by mohlo pocházet od osobního jména Tobias, Tober.
Ve 14. a 15. století patřil Berkům z Dubé, kteří jej zřejmě jako letní statek propůjčovali drobným šlechticům. V polovině 15. století držel Dobranov také Mikeš Pancíř ze Smojna, pán na hradu Sloupu. Po něm následovala řada drobných majitelů, snad berkovských manů.
Jméno Dobranova nesli i členové vladycké rodiny – Dobranovští z Dobranova. První zmínka je o Václavu Dobranovském, který žil v letech 1534 až 1572. Jeho náhrobek je v levé straně kostelní lodi. Dobranovští měli svůj erb vycházející ze zemědělské charakteristiky obce, který byl použit do znaku SDH Dobranov .
V 1. třetině 16. století získal  Dobranov Zdislav Berka z Dubé, majitel zákupského panství, jehož se Dobranov stal od té doby nedílnou součástí. Po třech kaplanských letech v Zákupech se roku 1574 stal místním farářem Valentin Frumald, narozený roku 1547 a vedl zdejší správu plných 36 let. Za svou horlivost byl jmenován proboštem u kostela Máří Magdalény v České Lípě. Díky pamětní knize, kterou vedl a jež se dochovala, se stal významnou osobností kulturních i politických dějin zdejšího kraje na přelomu 16. a 17. století. Místní kostel zasvěcený sv. Jiří byl za Frumalda přestavěn po vzoru Křížového kostela v České Lípě. Svou nynější barokní podobu získal kolem roku 1700. Dobranov a okolí v letech 1599 až 1680 trpělo morem. V roce 1599 až na tři lidi celá vesnice vymřela.
Zákupská větev Berků z Dubé držela panství do roku 1612, kdy bylo pro zadluženost prodáno Janovi Novohradskému z Kolovrat. Již roku 1632 změnilo panství majitele podruhé. Z dědictví Zbyňka Novohradského z Kolovrat získal panství sňatkem Jindřich Julius kníže Sasko – Lauenburský. Tento rod vlastnil panství až do roku 1741, kdy se na čas stalo majetkem bavorského vévody. Bylo mu však zkonfiskováno a stalo se zbožím císařským. Původními obyvateli obce byli slované, kteří se snažili po přistěhování němců ještě po dlouhá léta udržet své pozice. Dobranov se stal v 16. století střediskem západní části zákupského panství. Zásluhou faráře Valentina  Frumalda byla zřízena farní škola, do jejíhož obvodu patřily vesnice Písečná, Bukovany, Svojkov, Plesa, Malý Bor, Starý Šidlov a Vlčí Důl. Valentin Frumald byl významnou osobností, jeho zásluhou se udrželo v Dobranově katolické náboženství v době, kdy všude získávali převahu protestanti. V období před třicetiletou válkou byl Dobranov zemědělskou vesnicí. Řemeslné výrobě asi bránilo v rozvoji blízké sousedství Zákup, kde existovali řemeslnické cechy. Za třicetileté války byla vesnice popleněna táhnoucími vojsky, ať již armádami proti Habsburské koalice nebo vlastními oddíly. Když získala panství roku 1682 nová vrchnost, knížata Sasko – Lauenburští, tvrdě vyžadovala plnění všech poddanských povinností bez ohledu na zpustlá hospodářství svých poddaných. Proto 17. století bylo ve znamení menších, na panství omezených vzpour a povstání. Roku 1850 po správní reformě se Dobranov stal s počtem obyvatel 530 součástí soudního a politického okresu Česká Lípa.

Po hospodářské stránce byl Dobranov zemědělskou obcí s výnosným ovocnářstvím. Dobranovská škola která od roku 1860 sídlila v nové budově, byla trojtřídní a do jejího obvodu patřila ještě Písečná, Vlčí Důl a Vítkov. Po roce 1860 byli Dobranovští řemeslníci začleněni do řemeslnického společenstva v České Lípě.
V roce 1878 zakládá obec dobrovolný hasičský sbor po vzoru zákupských hasičů z roku 1850. Menší část obyvatelstva dojížděla za prací do českolipských továren a po roce 1898 sociálně slabší obyvatelé do cihelny ve Staré Lípě. Dobranov těžil také ze své polohy na českolipsko-zákupské státní silnici.V 80. letech 19. století byla postavena také okresní silnice Dobranov – Pihel.V Téže době byla uvedena do provozu železnice Česká Lípa – Mimoň, která procházela přes území Dobranova s počtem obyvatel 489. Obec měla svoji železniční stanici a v blízkosti byla i zastávka Vítkov (dnes Vlčí Důl). Dalším významným počinem pro lepší spojení se světem bylo zřízení pošty v Dobranově v roce 1904. Na začátku 20. století měla obec 548 obyvatel z toho 32 sedláků a 11 chalupníků. Největší sedlák měl výměru polí 46 ha. Během 19. století zmizelo z obce pěstování chmele i vína, zato se zvětšila plocha věnovaná různým ovocným stromům. Ovoce se prodávalo částečně na českolipském trhu, ale větší díl byl věnován na zpracování pro výrobu destilátů a ovocných vín. Blízkost většího města podporovala rozvoj dobytkářství včetně výkrmu vepřů a kuřat. Drobní rolníci dováželi denně do České Lípy mléko, vajíčka máslo a na trzích prodávali zejména kuřata.
Zemědělský charakter obce se odrážel ve spolkovém životě. Kromě hasičů a obligátních veteránů zde pracovalo několik zemědělských svépomocných spolků, jako zemědělsko – lesnické Kasino a spolek pro nucené porážky. Dalšími spolky v obci byl spořitelní a záložní spolek, školní podpůrný spolek, hudební a pěvecký spolek a vodní družstvo.
Spolek válečných veteránů zde po první světové válce vybudoval památník padlým v obou světových válkách (v roce 1950 byl přeměněn na památník ruské Říjnové revoluce a v devadesátých letech 20. století byl přebudován na památník padlých).
První světová válka se obce nedotkla přímo, přesto ji hospodářsky a sociálně postihla. Zásobovací potíže přes všechna zákonná opatření postihly široké masy obyvatelstva. Nejen v průmyslu, ale i v zemědělství byl nedostatek pracovních sil. Po vzniku ČSR byl vývoj v severních Čechách komplikován vznikem tzv. provinile Deutschböhmen, vyhlášené německými separatisty. Proti tomuto novému útvaru bylo za potřebí vojenského zákroku čs. armády. Ve 20. letech 20. století se poměry opět stabilizovaly – v obci byl čilý společenský a sportovní ruch. Osvětovou činnost intenzivně provozoval německý kulturní svaz, který vznikl již před 1. světovou válkou, ovšem v období 1914 – 1918 nevyvíjel takřka žádnou činnost. 3. června 1928 slaví Freiwillige feuerwehr Dobern 50. výročí založení sboru. Ke zhoršení hospodářských poměrů v obci došlo po roce 1930, kdy se projevily příznaky hospodářské krize. V roce 1930 zde žilo 525 obyvatel, z toho 6 Čechů, 511 Němců a 8 jiné národnosti. Během 2. světové války bylo mnoho archiválií zničeno nebo zřejmě skončilo ve sběru, neboť místní učitel našel ve sběru důležité dokumenty, které jsou uloženy v okresním archívu.

Po osvobození Československa sovětskou armádou v roce 1945 měla obec 600 obyvatel (Němci) a 122 domů. V Dobranově byla ustanovena správní komise, která měla za úkol vytvořit podmínky pro založení MNV a do jeho ustanovení řídit obec a provádět odsun Němců. Dále osídlovat obec obyvateli české a slovenské národnosti. Prvním předsedou MNV se stal v červnu 1945 Josef Holaj č.p. 54, jediný zde žijící Čech. V červenci zde bylo již 50% Čechů a Slováků a v srpnu 1945 byla v obci založena místní organizace KSČ, v čele s prvním předsedou rolníkem Josefem Vlčkem, který se stal zároveň i prvním českým velitelem Sboru Dobrovolných Hasičů.

Až roku 1850 byl Dobranov po územní reformě připojen některými úřady k České Lípě, v roce 1981 se stal součástí tohoto města. V roce 1945 zde bylo až na jednoho Čecha veškeré obyvatelstvo (uváděno 600 lidí v 122 domech) německé národnosti. Pak došlo k jejich odsunu a postupnému přistěhování českých rodin. Dnes zde žije zhruba 300 obyvatel.

Ve vesnici byla z někdejší fary vybudována mateřská školka, která se později stala podružnou jednotřídní školkou pod MŠ Pastelka ve Svárovské ulici (Česká Lípa). Je zde i jídelna s kuchyní, v patře je společná třída, topí se zde uhlím.

Na okraji vesnice je útulek pro opuštěné psy, kde nachází dočasný domov přes 500 psů ročně z velké části okresu Česká Lípa. Je zde také požární zbrojnice patřící Sboru dobrovolných hasičů Dobranov. Jejich organizace zde byla založena roku 1878.

Dominantou vsi je částečně zchátralý kostel sv.Jiří, který svou barokní podobu získal v roce 1700.

 

Do vsi jezdí z České Lípy MHD společnosti ČSAD Semily, linky 208 a 218. Zhruba 2 km jižně je nejbližší vlaková zastávka Vlčí Důl, vede zde železniční trať Liberec – Česká Lípa. Napříč vsí ji přemostila silnice II/262 z České Lípy na Zákupy, Tu využívá měziměstská doprava ČSAD Česká Lípa, má zde autobusovou zastávku.

Zdroj : Wikipedia

(Visited 15 times, 1 visits today)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *